55,54,53,52,51,50,49,48,47,46,45,44,43,42,41,40

Červenec 2016

Poslední čára

28. července 2016 v 16:38
Už je nechceš vidět.
Nechceš vidět ty feťáky.
Nechceš chodit na akce.
Nechceš fetovat.

Jo. Protože si vyfetovaná kráva, která má opět dojezd.
Opět pomotanou hlavu.

"Chtěla bych se sjet a co ty" "Ty jsi píča. Ale jako joo no"
Takhle vypadají naše usmiřovačky.
S bílým práškem. Na bytě. Jen my dvě. V úterý. Haha.

Přicházim domu ráno. Ještě najetá. Povídám si s mamkou. Pak si zapáleně píšu poznámky.
A pak mi začne docházet dech.
Jedu za nejlepší (?) kamarádkou. Jsem vysmažená a hledám klíče. Které jsem si před pár minutami dala do kabelky.
Mám na sobě kraťasy s vysokým pasem. Tílko s velkým výstřihem. Tmavá rtěnka. Dlouhé blond vlasy.
Všichni po mně koukají. Hladové pohledy. Nechte si o tom zdát.
Vypadám jak kurva. A je mi to jedno.

Jsme v restauraci. Dávám si jenom colu light. Jsem zasekaná a nevim, co říkám.
Tak co, jak ti připadám?
Jsme si najednou tak vzdálené...
A přesto tě vyhledávám častěji a častěji. Jediný kousek normálnosti v mém životě.
A pak vidim v parku našeho dealera. S obálkami v ruce.
Hihi.
Jde si s dvouma fetákama do restaurace. Pořád na mě kouká.
Chtěl bys?

Jedeme s A. do přírody. Houpu se na houpačce.
Neprokrvujou se mi nohy. Jí zase ruce. Trošku fialový.
Začneme normálně žít. Jo.
Dáme si měsíc pauzu. Dýl to nevydržíme.
Nebo týden.
Hahahahaa

When dreams come true

24. července 2016 v 12:40
A tohle všechno, TOHLE si kdysi chtěla.
Tak teď to máš.

Když o feťácích slyšíte, čtete, připadá vám to děsivé. Odstrašující případy.
Mně to vždy připadalo zajímavé. Lákavé.
Dokud jsem to nepoznala na vlastní kůži.

Nikdy to nedokážete dostatečně pochopit. Nikdy nepoznáte tolik různých lidí s tolika různými příběhy. Dokud se nestanete jedním z nich.

Bavím se s lidmi, co fetujou. Nechávám kluka o kterého nestojím, aby mě sjížděl. Platí za mě, dotýká se mě. Nechci to. Jenže díky němu poznávám všechny ty lidi. Díky němu mám pořád dostatek parna.

Pátek. Velká party. Přijíždí za náma slečna od K. s kamarádkou. Tak. Už nejsi středem pozornosti.
Slečna blondýna2. Je štíhlá, krásná a fetuje. Ahoj, asi budeme kámošky.

Spousta nových známostí. Dáváme čáru. Tak velkou, že to nenacpu do jedný dírky.
Tak ta levá.
Chce se mi zvracet a usmívat zároveň.
Prokecáme se S. hodiny.

Zpátky na party. Slečna blondýna2 a její kamarádi. Chtějí mě poznat.
Potkávám L., kterému jsem tvrdila, že jsem doma. Vidí, že jsem sjetá. On je taky.
Letmo se mě dotýká a já se usmívám.
Utíkám mu za ostatníma.

Všichni paří u beden a mě to absolutně netankuje.
Nebaví mě to. Nevim, co tam dělám. Letim si pryč...

A pak je ráno a my se vloupáme na koupaliště. Tak mladí, nespoutaní a sjetí.
Ten jeden se mě pořád snaží sbalit. Nech mě, nešahej na mě.
Povídám si s O. Ty jsi fajn.

A pak mi fialoví nohy. A jdeme na přehradu. A povídáme si s O.
A jsme na mole. Kamarádka blondýny je neskutečně sjetá. Ošklivá uhrovitá pleť. Feťačka.
A pak jedeme na lom a už je odpoledne.
Opalujeme se a já začínám dojíždět.
Jsou 3 hodiny a konečně mě vezou domu.
S. mi dává pusu.
Jo, to ještě přežiju.

High

17. července 2016 v 7:43
Stydím se.
Za to, co dělám.
Za to, že fetuju.

Hulíme s kámošem. Jedeme vyřešit matro. Dáváme čáru v autě. "Máš to všude, princezno"
Sjíždíme pro další lidi.
Je nás dost.
Já jediná holka, středem pozornosti. Mezi feťákama.
Hodně. Hodně moc sjetá.
Poznávám novýho kluka. Pořád na mě šahá. Chce mě.
Prokecáme hodinu a půl v autě, kdy čekáme, až frajery omrzí automaty.
Řekla jsem mu víc, než jsem chtěla.
Stejně mi i teď píše. "Chci tě zachránit" Aha. Aha.

Hypnotizuju očima K. Je tak pěknej. Je z toho nervózní. "Jenom analyzuju lidi."
Má slečnu, tak mu to najednou vadí. Přitom mě chtěl taky ošukat.

Jdeme na procházku. Nahoru na vodopád. Málem padám dolu. Doslova, haha. Sjetá a nešikovná.
Nelíbí se mi to.

Nechají mě ležet 2 hodiny u televize, než smontujou postel. Pak přijde S. No. Kupuju mi fet, kupuje mi všechno a už by asi po mě něco chtěl.
Nepřitahuje mě. Nechci ho.
Jo holka. Za chvíli ti tohle všechno skončí.

Je odpoledne a mám záseky. Jsme venku. Nevim, co říkám. Vezou mě domů.
Přijede kámoš mýho "ex". Tak už ví, s kym chodí. S takovou divnou šeredou.
Asi na víc fakt nemá.
A o mně řekl, že jsme spolu nikdy NIC neměli. Aha. Přitom mě chtěl šukat od první chvíle, co mě viděl. A taky šukal.

Nevim. Nevim, s kym se bavit.
Nevim, co dělat.
Nevim, jak žít.

Bad Bitch

12. července 2016 v 10:21
Přijel kámoš. Ještě s jedním. V 10 večer - nudíme se, pojď ven.
A já jdu. Nejvíc mě přitahuje jeho fáro.
Audina. Čim lepší auto, tím větší ego.
Pořád na mě šahá. A já se nechám. Chce pusu. Tak ji dostane.
A pak mě celou dobu stíhá a chce mě vidět zas.
A mně přijde moc vlezlej.
Moc se ptá.
Je úspěšnej, sebevědomej a já jsem jenom já. Nic pro mé nulové sebevědomí.

Včera tu byl Luky. Luky Luck, haha.
Nejlepší kámoš mýho bejvalýho.
Chci ho sbalit.
Vím, že se mu líbim. Chci vidět, jak se M. bude tvářit.

Do čeho se to zase pouštíš?
Co že si to říkala?
Respect yourself.

Respect yourself

10. července 2016 v 19:45
Už je to týden.
Ten hnus se mi konečně vyplavil z těla.
Dokážu normálně myslet a už jsem ráda, že si mě nechal.
Byly to perný dny, ale konečně jsem si to uvědomila.
S tebou jsem si jen upevňovala svou pozici na dně. Rozchodem si mě dostal ještě hloubš,
myslela jsem, že to nedám, ale už vím, že se konečně můžu odrazit.
S tebou bych byla pořád na mrtvém bodě.
Fetka.
A to je to, co už nechci.
A tak se s maminkou poctivě učim. Snažim se cvičit. Opět jsem se vrátila k poledance.K milované tyči.
Píše mi pořád tvůj kámoš a chce mě vidět. Proč ne. Potřebuju mít kámoše. Asi to prostě potřebuju.

Vytyčila jsem si nové cíle.
Po 2 měsících, kdy jsem se většinu času vracela sjetá, jsem si uklidila pokoj.
Řekla jsem si, že pokud si chci srovnat ten bordel, co mám v hlavě, musím napřed začít s něčím jednodušším.
Jo, žije se mi tu líp. Jsem ráda, že jsem to zvládla.
Poslední dobou mi dělalo problém se i najíst, nebo si umýt vlasy...

Včera za mnou přijel kámoš.
Po týdnu první člověk, se kterým jsem šla ven.
Zhulili jsme se, probrali všechno možný a já se měla fajn.
Rozumí mi. Smějeme se.
A pak na mě začne šahat. Nenápadně. Ale dělá to.
Sakra ne. Já to nechci.

Chci se začít mít ráda. Chci si sebe sama vážit. Nechci být levná kořist.
Jo, asi to bude dlouhá cesta... Ale bez toho se nemůžu pohnout dál.

Prázdná

4. července 2016 v 12:12
Prostě poznáte, když ten druhý začne ztrácet zájem. Čím víc na vás kašle, tím víc ho chcete.
Nemyslela jsem si, že to přijde tak brzo. Každopádně jsem o něj přišla.
Byla jsem na něj zvyklá. Byla jsem zvyklá, že mě držel v objetí, když jsem měla dojezd. Byla jsem zvyklá, že mi denně psal.
Byla jsem zvyklá, že vždycky přijel, když jsem ho potřebovala vidět. A teď je to pryč.

"Zamiloval jsem se do jiný"
Co může holce ublížit víc? Připadá mi, že nejsem hodna toho, aby mě někdo miloval. Mě nemiluje nikdo.

Pátek večer. Cítila jsem se hrozně. Věděla jsem, že je to mezi náma na nic a že to brzo skončí.
Velká party. Já a pár kámošů. Jsem mezi nima jediná holka. Každej z nich mě chce. Předhání se.
Já nechci nikoho. Jedna čára. Vodka. Další čára. Brko. Další brko. Další.
Potkávám ho tam.
Ani si mě nevšimne.
Je to totálně mimo.
V půl 4. to nevydržim. Jdu za nim, řeknu mu, že už jdu, že jsem ho chtěla jenom pozdravit, když už neni schopnej za mnou přijít. Aha, tak čau.
A pak jezdíme všude možně. Velkej výhled. Rybníky. Příroda. Je 5 ráno a my pořád nemáme dost.

Sobota odpoledne. Nevim, co říkám. Nevim, na co myslim. Asi na nic. Dojezd.
Jsem venku s kámošem. Každej někde jinde.
A pak přichází ta rána...
jsem v háji a nevim, co mám dělat.
Jsem celý víkend doma, nejde mi spát, nejde mi sedět, nejde mi chodit.
Vstanu a točí se mi hlava. Ležim a mám pocit, že se zbláznim.
Nejim. Nejim. Nejim.
Do měsíc starých kraťasů bych se vešla dvakrát. Asi trochu hubnu.

Každej mi píše. Každej mě chce vidět.
Jenže já si neumím představit, že uvidím někoho krom tebe...
Nechci si začínat s někym jinym.
Nechci být nez tebe... i když mi to poslední dobou ubližovalo, pořád si tu byl.
Teď už tu není nikdo.